STĚHOVÁNÍ ... ANEB JEN DALŠÍ KAPITOLA

Drahé víly,
jak všechny jistě víte, rok jsem žila v Praze. Měla jsem pocit, že jsem našla sama sebe a že Praha je to pravé místo pro mě. Celou jsem jí skrz na skrz procestovala a užívala si tý svobody. Ta počáteční euforie.

Zprvu člověku trvá než si na hlavní město zvykne a nechá se tím pohltit. Naučí se běhat po eskalátorech tak rychle jako kdyby jelo to úplně poslední metro. A zvykne si na komfort toho, že se nemusí ráno v šest budit, aby stihl koupit rohlíky. Supermarkety jsou totiž úplně všude.

Když je venku hezky, proč sedět doma a někam nevypadnout? Já to tak dělávala. Prostě jsem se sbalila a někam vypadla. S foťákem. Ovšem do doby než jsem ho musela pohřbít. (byl to už dědeček a měl svůj věk. Musím si koupit novej!)

Na cestě nebo v parku potkáte lidi a bezdomovce, se kterýma si bezva pokecáte. Jo, některým lidem se tohle jeví nemožně a "štítivě". Ale mně fakt nedělá problém pokecat si s někým, kdo mě osloví a chce si prostě pokecat. 

V létě se taky seznámíte s dost cizincema, a pokud jste člen csfd.cz, tak se dostanete zadarmo i na spoustu filmů. 

...a nebo prostě s kámoškou jdete v deset večer plavat do místní nádrže. 

Všechno bylo fajn do doby než jsem začala pociťovat cosi zvláštního. Začala jsem mít problémy, o kterých se zde nebudu rozepisovat a kupilo se to a kupilo a já s tím bojovala. A to dost dlouho. 

Jenže pak si člověk říká, jestli má s Prahou skutečně takovej vztah jako na začátku nebo jestli to nebyla jen jakási eufórie a hledání sama sebe. 

Přeci jen - i když jsem holka, tak ... v pohádkách se chodí na zkušenou, ne? 

...a já dospěla k závěru, že se s Prahou musím rozloučit. 

Moje místo je a asi vždycky bude na venkově. 

I když tu každej každýho zná jako svý boty.

I když člověk musí vstávat ve 4:00 do práce. 

Ale nejskvělejší na tom je, že jste doma. A že víte, že jste na tom správným místě se správnýma lidma. 

Začínám nad těma vzpomínkama skoro brečet, protože jsem si vzpomněla na to, co řekla kdysi paní Rowlingová "Hogwarts will always be there to welcome you home" / "Bradavice tu budou vždycky, aby vás přivítali doma" ... nebo tak nějak. Ten význam znám, jen mi dělá problém to přeložit do češtiny. To je ale vedlejší. 

Bude se mi po všech stýskat, ale...to přeci neznamená, že se už nikdy neuvidíme :)