"Vždycky, když zavřu oči, vidím bílé dveře. Kolem nic není krom tmy. Jsou tam ptáci, zpívají jemnou melodii...a ještě květiny a hvězdy všude kolem. A on je tam. Za těma dveřma, v zahradě...na tom místě. Vidím ho a on vidí mě. Ale neslyší mě. Jen se...usmívá...čeká. A tak mu posílám svoje myšlenky a on je slyší. A usmívá se ještě víc. A já se usmívám ještě víc, protože vypadá šťastně v té zahradě...za těma dveřma."
No comments:
Post a Comment