Mystique vs Deadpool

Nuže, rozhodla jsem se vytvořit rubriku "sny", kdy hodlám vypisovat to, co se mi zrovna tu noc zdálo. Tahle sekce poslouží jako pobavení a bude více méně povídková, tak snad si užijete to, co se odehrává v mé šílené hlavě :)) 

To odpoledne jsem šla do obchodního centra, protože jsem věděla, že tam nakupuje matka. Já ji dlouho neviděla, a tak jsme se rozhodly, že se sejdeme tam. Ovšem už když jsem vcházela dovnitř, měla jsem divný pocit. A to se mi potvrdilo, když jsem vešla. Téměř všichni se na mě dívali jako kdybych byla měla nějakou smrtelnou nemoc. A pak jsem slyšela ve vysílačce jednoho ze securiťáků, aby pochytali všechny mutanty, že nemají na místě co dělat. 

Polkla jsem a dostala jsem strach. Rozhodla jsem se jít na toalety a dát se dohromady. Když jsem vešla, u zrcadla stály dvě puberťačky, které se smály a fotily se. Zavřela jsem se v kabince a zhluboka se nadechla. Pak jsem si ale vzpomněla na to, co říkal Erik. Slova ohledně toho, že tygr taky svoje zbarvení neschová. A já se najednou cítila uvolněně a moje pokožka začala modrat a vlasy červenat. Já se pak usmála a vyšla z kabinky. Překvapené pohledy těch puberťaček jsem ignorovala. Když jsem vyšla z toalet, spousta lidí začala panikařit. Tentokrát ne kvůli mě. 

A pak jsem ho zahlédla - Deadpool. Zrovna vybíhal eskalátory. V tu samou dobu se na mě pokoušel vyhnout jeden ze security, kterého jsem prohodila výlohou a rozhodla se běžet za mým "tupým" příbuzným. Chtěla jsem ho zastavit, ale když jsem se dostala blízko k němu, zjistila jsem, že si vlastně nejdeme po krku, ale že je tam z jiného důvodu. 

Já v ten moment pochopila, že tam nejsme jediní dva mutanti a neměla jsem z toho dobrý pocit. 

"Jsou tu oni," řekl mi.

"Kdo?"

"Za tebou!" Křikl a když jsem se otočila, tak jsem viděla člověka, co nějaké ženě vyrval kabelku z ruky. Část věcí hodil zřejmě spolupachatelce a s kabelkou se dál na útěk. Začala jsem ho pronásledovat, a pak jsem včas zaútočila. Se spoustou protestů jsem ho přivedla zpět, ke hloučku security, kteří vyslýchali okradenou ženu. Ta mi pak několikrát poděkovala a já si všimla Deadpoola, který přiváděl zlodějovu spolupachatelkyni. 

Rozhodla jsem se s ním zajít na kus řeči před tím než se sejdu s matkou. 

"O kom jsi to mluvil?"

"Je tu nová hrozba. Kdysi tu byl hon na čarodějnice, ted' je tu hon na mutanty. Jen s mnohem horšími zbraněmi," podíval se na mě. 

"Jak horšími?"

"Je to něco jako jed. Udělá to z tebe člověka jen proto, aby jsi pak mohla trpět v křečích. Na vlastní oči jsem to viděl."

"V tom případě je musíme zničit. Všechny jejich zásoby a toho, kdo má tohle na svědomí. Čekala jsem, že po Traskovi budeme mít klid..."

"Klid mít nikdy nebudeme. Ale slib mi, že se do ničeho nepustíš sama," v ten moment se na mě obrátil a mě trochu zarazilo, že se opravdu strachuje. 

"Nikdy nedám pokoj tomu, kdo se náš snaží zabít," procedila jsem vzteky a v ten moment mě políbil.

"V noci se sejdeme u skladu," řekl a rychle odešel. 

Byl nejvyšší čas sejít se s matkou, a tak jsem seběhla schody do nižšího patra. Z jednoho obchodu jsem zahlédla vybíhat Deadpoola a ten se na mě podíval se stejným překvapením jako já na něho. 

"Co tu děláš?"

"To bych se měla zeptat já tebe. Myslela jsem, že jsi šel...kdo jsi?" Rozhodla jsem se tu osobu zastavit, když se ušklíbla a vydala se pryč. 

Když jsem se jí kopem snažila dostat k zemi, všimla jsem si, že na místě kopu se objevilo zlato-diamantové místo a ona se ohnala takovým způsobem, že jsem se pokrčila a ruce jsem dala do obranného postavení.

"Zlatá žena...," polkla jsem. Ona byla příbuznou Emmy Frost. Ta se jen ušklíbla a já spatřila Charlese s ostatními. Rychle jsem se postavila a v dálce jsem si všimla matky, která zrovna se sestrou odcházela. 

"Mami!" křikla jsem a chtěla jsem se za ní rozeběhnout, ale do cesty se mi postavila ona a Logan. Já se se vztekem podívala na Charlese.

"Charlesi, co to má znamenat? Proč mi tohle děláš?"

"Oni už nejsou tvoje rodina. My jsme tvá pravá rodina, to přece víš. Tvoje přítomnost jim jen ubližuje..."

"To je blbost!" Odpověděla jsem naštvaně a když jsem chtěla odejít, vrazila jsem do Erika. V jeho očích jsem ale viděla soucit. 

"Eriku, prosím. Ty přeci víš, co to je rodina. Ty víš, co to je udělat pro ně všechno. Nedovol jim mi ji vzít. Prosím..." 

Erik mě ale obešel a mně po tváři ukápla slza. Skoro jsem to chtěla vzdát, ale pak jsem zaslechla jeho hlas a obrátila se k němu.

"Charlesi, proč jí nenecháš jít? Je to její pravá rodina. Něco, pro co má smysl žít. Její matka jí dala život. Já o rodinu přišel a vím jaké je cítit tu bolest a celý život se obviňovat za to, že jste měli udělat pro jejich záchranu cokoliv. A já selhal. Pocit viny a selhání se se mnou vleče stejně tak jako noční můry. A já nedopustím, aby se tohle dělo někomu z nás. Tak jí nech jít, ona si zaslouží vidět vlastní rodinu. Přece nás neopouští na vždycky," Erik se podíval na Charlese, který sklonil pohled. A já pak viděla jak Zlatá žena a Logan ustupují, abych měla prostor a dostala se za matkou. 

Podívala jsem se na Erika a usmála se. Pak jsem se rozeběhla za rodinou, ať je kdekoliv.