Tuesday, 7 August 2018

Panna a netvor


Chce, abych poslouchala,
ale já mu chci zahřát srdce.
Aby se usmál,
aby se povznesl.

Neumím číst jeho city,
i když se utápím v jeho myšlenkách.
Tisíce let nevyslyšená touha,
ruce i mysl propletená.

Chtěla bych pohladit mu duši,
zahnat všechny démony.
Aby se vyplakal,
aby je odehnal.

Neumím slyšet jeho skryté agonie,
i když utrpení je zřejmé v jeho očích.
Stejně jako ukrytý ten strach,
slzy a pláč se smějí.

Chtěli bychom se pevně obejmout,
oba pláčeme ale v dimenzích všedního světa.
Stovky let naše bolavá srdce,
bijí a krvácí pro druhého.

No comments:

Post a Comment