Chce, abych poslouchala,
ale já mu chci zahřát srdce.
Aby se usmál,
aby se povznesl.
Neumím číst jeho city,
i když se utápím v jeho myšlenkách.
Tisíce let nevyslyšená touha,
ruce i mysl propletená.
Chtěla bych pohladit mu duši,
zahnat všechny démony.
Aby se vyplakal,
aby je odehnal.
Neumím slyšet jeho skryté agonie,
i když utrpení je zřejmé v jeho očích.
Stejně jako ukrytý ten strach,
slzy a pláč se smějí.
Chtěli bychom se pevně obejmout,
oba pláčeme ale v dimenzích všedního světa.
Stovky let naše bolavá srdce,
bijí a krvácí pro druhého.
No comments:
Post a Comment