Ahoj,
po delší odmlce a jak napovídá název článku - kreativním bloku - jsem se rozhodla sepsat menší článek ohledně toho, jak se s takovým blokem vypořádat.
Já - jakožto umělecky založený člověk - se s ním potýkám v poslední době naneštěstí poměrně často. Například někdy mám děsnou náladu vzít do ruky papír a tužku a kreslit. Ovšem, když se před sebe vše připravím, tak vlastně nevím, co kreslit. Něco malého načrtnu, ale pak to zahodím do koše.
To samé je i se psaním článků.
Co se mi ale osvědčilo je čas.
Netlačit na pilu a nejít na nic s násilím, protože to skutečně nepomůže a výsledná práce bude děsivá. Takže když mám blok, tak si dávám se vším na čas, protože lepší vzít si menší pauzu než se pustit do díla s nátlakem.
Pokud ale chci skutečně něco dělat, něco tvořit, pomáhají mi "extrémní nálady", které si zvládnu přivodit sama. Většinou se jedná o stav "deprese" a naprosté úzkosti. A díky těmto stavům se mi tvoří nejlépe.
V tomhle mi hodně pomáhá soundtrack z filmu Prisoners od skvělého kompozisty Johanna Johannsonna a nebo fanouškovská videa k mým oblíbeným filmům.
Co se týká ale psaní knihy, tak si nasazuji sluchátka s hudbou již zmíněného Johanna Johannsonna a snažím se vžít do postavy hlavní hrdinky. Takto dovedu psát pár hodin. Ovšem nevím, zda bych toto doporučila, jelikož následovné přistání do reality je poměrně tvrdé.
Hrozně ráda mám toto fanouškovské video, které je věnováno Lokimu:
Dalším zdrojem inspirace jsou mé oblíbené celebrity. Konkrétně se jedná o Emmu Watson, Toma Hiddlestona, Tildu Swinton a nebo třeba Genevieve Padalecki.
Snad je tento menší článek zároveň i inspirací pro všechny, kdo neví jak bojovat s blokem.
Pokud ale víte jak na něj, jak bojujete s ním bojujete vy? :)
Je to zajímavé, ale já to mám dost podobně. Když se dostanu do stavu naprosté úzkosti, tak u mě probíhá pak jakýsi restart a pokud mám psací blok, tak najednou vím o čem psát, je to zvláštní :D
ReplyDeleteLADY LENNA
To jsem ráda, že nejsem sama, kdo to takhle má :)
ReplyDelete