Už odmala mám panickou hrůzu ze zrcadel. Zní to trochu komicky, ale...někdo panikaří, když vidí pavouka, já panikařím ze zrcadel.
Tuhle fóbii už mám několik let, dalo by se říct, že odmala.
Začalo to asi noční můrou, která se mi zdála ve velmi útlém věku. Živě si jí pamatuju dodnes. Upřímně jsem byla zmatená, jestli se skutečně moje "zkušenost" stala a nebo to byla jen prostě noční můra.
Nicméně se mi zdálo, že jsem šla do koupelny. Tehdy jsme bydleli v bytovce. Mohli mi být tak čtyři. Chtěla jsem si vyčistit zuby a zírala jsem do zrcadla. Najednou zpoza zrcadla začala téct nějaká černá tekutina a mě do zrcadla vtáhl pár bledých rukou. A já se ocitla na druhé straně. Všude byla tma. Absolutní tma a já "je" slyšela. Cosi mi říkalo, že to jsou čarodějnice. A já byla vyděšená a zírala jsem zpátky do koupelny, jen jsem netušila jak se dostat zpátky. Viděla jsem do koupelny přicházet otce a ten volal na mamku "Myslel jsem, že si šla čistit zuby. Není tady."
A já volala na otce, že jsem na druhé straně. V zrcadle. Jenže nic. Zase zavřel dveře a odešel. A ty hlasy mi říkali, abych šla za nimi. Jenže já se rozeběhla jakoby zpět do koupelny, skočila jsem a ocitla jsem se zpátky před zrcadlem.
Od té doby se zrcadlům vyhýbám jak je to jde. Přes den mi zrcadla nijak nevadí. Tedy, pokud jsou v osvětlené místnosti a je kolem kupa lidí. Ovšem na chodbě domu, kde bydlím, máme velké zrcadlo visící na zdi. Kolem něho mám problém procházet i přes den. Vždycky prostě jen proběhnu a nebo ho prostě jen obcházím jinudy, abych nemusela jít kolem zrcadla. Když jdu náhodou kolem, tak mám husí kůži a prostě strach. U sebe v pokoji všechna malá zrcátka na noc schovávám a nebo obracím. Je to pro mě taková jistota toho, že se vyspím v klidu.
Uznávám, že nejhorší je chodit večer nebo v noci kolem toho velkého zrcadla, co máme na chodbě. Vždycky mám pocit, že mě odtamtud něco pozoruje. Ale je to jen pocit /snad, haha/.
Snažím se s touhle fóbií bojovat už hodně dlouho. Přes den si do pokoje beru menší zrcátko a snažím se do něj civět jak nejdéle mohu. Ovšem vždycky ho stejně nakonec rychle někam položím a obrátím ho.
Upřímně, kdyby mě někdo zavřel v zrcadlovém labyrintu na Petříně, tak by to byla asi moje smrt.
Se spektrofóbií jsem se dříve nikomu nesvěřovala. Nakonec ale...všichni máme z něčeho strach. A může to být i taková banalita jako třeba "moje" zrcadla. Proč se ale nepodělit. Určitě nejsem jediná, kdo se bojí zrcadel.
Nevím, zda tuhle fóbii vůbec někdy překonám. Třeba ne, třeba ano. Kdo ví.
Popravde, tiež som mala sen. Že som sa dívala do vypnutej televizie a videla som v nej svoj odraz, a spoza mňa prichádzala biela (duch) žena. Za mnou nebola, bola len v odraze a chcela sa ma dotknúť. Asi nemusím prízvukovat na to, že telku som dala z mojej izby k rodičom :D. V izbe mám jedno obrovské zrkadlo a z postele sa naň dívam, spočiatku to bolo ťažké ale už to vôbec tak neberiem. Ale viem.si predstaviť ako sa cítiš. Vždy keď sa v tme pozriem do zrkadla, mám pocit, že tam uvidime aj niečo iné... hádam to tiež prekonas, aspoň trochu :) nie každý strach sa dá prekonať, ale verím, že to bude lepšie. Každý má niečo
ReplyDeleteSny jsou vůbec zvláštní záležitost :) Jsem ráda, že ty jsi svůj strach překonala <3 já na tom stále pracuju, tak snad se mi taky poštěstí. Nicméně ti moc, moc děkuji, že jsi sdílela i svůj zážitek :)
DeleteAsi se ti to nebude poslouchat příjemně, ale tvůj strach je bohužel opodstatněný - zabývám se esoterikou a mimo jiné i "lovením duchů" a zrcadla jsou údajně doopravdy vstupem do jiných světů. Přes zrcadla se dá komunikovat i s duchy, ale často jsou "za zrcadlem" právě dost destruktivní entity. Možná tě tak varovalo tvoje podvědomí prostřednictvím toho snu. Na chodbě by velké zrcadlo už vůbec být nemělo. Zkus promluvit s rodinou, jestli ho nemůžete dát pryč. Nechci v tobě ten strach podporovat, jen říkám jak to je dle mých zkušeností. Sama mám několik zkušeností s duchy ze zrcadel, byly to případy, co jsem dřív řešila. Po tom všem co jsem už viděla musím říct, že se sice ne přímo bojim zrcadel, ale když si večer čistím zuby nad umyvadlem, tak se někdy bojím pak zase podívat před sebe do zrcadla, že tam něco uvidím...
ReplyDeletefellienm.com
Vím, magii se věnuju už řadu let a taktéž "lovení". Možná ten strach pramení z toho, že vím, že tam něco je. Přeci jen tohle věděli už před dlouhou, dlouhou dobou. Tudíž se neboj, že bych byla vyděšená ještě víc :)
Delete