Friday, 17 March 2017
Řekni, kde jen můžeš být
Ve starých ruinách, které se bořily do Bažin zatracení se objevila skupinka lidí. Kočka, které se jmenovala Cat vyskočila na římsu ruiny, která chátrala už staletí. Její přítel Bruce vkročil do ruin zatímco se Cat rozhlížela kolem dokola a nasávala zdejší vzduch. Byl ale těžký a plný pomalu se rozkládajících těl krys, které tu ještě zbyly. Za Brucem stál starší muž, který na oba dohlížel. Byl to Brucův strýc Carl.
Cat přeskočila na další římsu, ale neviděla nic než zdi porostlé břečťanem a bahno.
"Bruci, obávám se, že tu není. Třeba to byl jen trik z jejich strany," hrobové ticho prolomil Brucův strýc, kterému těžký vzduch nedělal dobře. Ovšem nenechal na sobě nic znát.
"Určitě tu je. Oni by nás nepodrazili," Bruce odvětil a kráčel po chodníku, který se nořil do hloubky močálu.
"Nemůžeš všem věřit," ozvala se Cat a pohlédla na Bruce z římsy, na které seděla. Z místa neměla ani trochu dobrý pocit.
"Přeci by nás sem nevylákali jen tak."
"Sám dobře víš, že jsou v převaze už od začátku. A tohle místo je dobrý k tomu, aby nás tu všechny pohřbily."
"Takhle jejich dohoda nezněla," Bruce pohlédl na Cat, která po jeho slovech protočila oči.
"Měl by jsi zůstat s Carlem venku. Jsem Kočka, můžu se dostat dál."
"Je to příliš nebezpečné," Bruce odvětil.
"Přesně proto by jsi měl zůstat před ruinami. V bezpečí s Carlem," Cat pohlédla na Carla.
"Nenecháme tě jít samotnou. Je to příliš pošetilé," Carl upřeně sledoval Cat než se rozhlédl kolem. Bruce se ušklíbl, což přinutilo jeho kočičí kamarádku zavrtět hlavou.
"Fajn. Když dojde ale k nejhoršímu, neříkej, že jsem tě nevarovala."
Trojice pomalu postupovala hlouběji do ruin až sešla nakonec do sklepení. Kočičí smysly Cat se zostřily a ona věděla, že se na tohle místo už nikdy nechce vrátit. Sklepení vypadalo jako hrob a bylo příliš nebezpečné.
"Albus tu někde určitě je," Bruce se rozhlížel kolem.
"Támhle," Cat ukazovala ke sloupu v dálce, kde leželo cosi připoutaného provazy.
"Albusi!" Bruce vykřikl a rozeběhl se k osobě.
Cat s Carlem se okamžitě rozeběhly za Brucem, které se snažil uvolnit lana kolem rukou staršího muže. Byl to Carlův bratr a další z Brucových strýců, který se dostal do problémů se Starší radou. Rada měla na starosti celý svět, měla kontrolovat vše neobvyklé a především držet na uzdě a v tajemství stvoření, která neměla lidské DNA. Albus chtěl ale život v harmonii a nechtěl, aby se tyto stvoření musely neustále skrývat. Přesto, že byl člověk, bojoval za jejich práva.
Cat najednou ale zbystřila. Cítila další osoby. Několik osob.
"Bruci," Cat prolomila ticho zatímco Bruce s Carlem konečně povolili silná lana kolem Albusových rukou.
"Výborně. Tak jste Albuse našli," tajemný muž vystoupil ze stínu a s ním i několik dalších. Carl mezitím podepřel Albuse a Bruce se rozhlédl kolem sklepení. Muži ze Starší rady byli všude. Byli to ale ochránci Rady. Skvěle vycvičení zabijáci.
"Přesně podle naší dohody s Radou," Bruce odpověděl zřejmě veliteli zabijáků.
"Dohoda se ale pozměnila. Albuse můžete mít, pokud odsud odejdete živí," muž se ušklíbl.
"Říkala jsem, že nás podrazí," Cat pohlédla na Bruce, a pak svůj zrak zaměřila zpět k tajemnému muži.
"Rada vás nepodrazila. To my. Neuznávám za vhodné, aby váš strýc žil. Pochybuji o tom, že nás nevyzradí. Pokud chcete žít, odejděte a vašeho strýce nám to nechte. Pokud ne, všichni přijdete o život," muž se ušklíbl.
"Odejdeme odsud všichni. A živí," Bruce řekl zatvrzele.
"Tohle sklepení je pokryto načasovanými třemi načasovanými bombami. Po zmáčknutí detonátoru, který mám v kapse, máte jen dvacet vteřin na opuštění sklepení. Ovšem - ruiny se začnou sypat celé. Žádná šance úniku."
Cat se rozhlížela kolem a hledala nejsnažší a nejrychlejší únikovou cestu.
"Nemám rád, když se musím opakovat, ale odejdeme všichni. A živí," Bruce se tvářil smrtelně vážně a jako orel sledoval velitele jednotky, která je oblíčila.
"Dobrá tedy," muž vytáhl z kapsy detonátor a stiskl ho. Začal couvat, aby se připravil k rychlému útěku. Cat vytřeštila oči a Bruce se chystal popadnout Albuse, když v tom okamžiku ho ale jeden ze zabijáků popadl zezadu a Bruce vláčel pryč.
"Bruci!" Cat vykřikla a rozeběhla se za Brucem.
"Zachraň Albuse!"
Kočičí dívka se zastavila a rychle přiskočila ke Carlovi, aby popadla Albuse z druhé strany a rychle ho s Carlem vláčeli pryč z ruin. Věděla, že když si pospíší, tak bude čas ještě na záchranu Bruce.
V tom ale vybuchla bomba a Carl s Cat si pospíšili. Oba dva utíkali po schodech, podpírající Albuse, zatímco ruiny už se rozpadaly a na jejich hlavy padala omítka. Ted' už jen zbývala cesta po chodníku skrze dvůr.
"Pospěš za nimi, já už to zvládnu," vychrlil ze sebe Carl a Cat na něj starostlivě pohlédla. Brucův strýc ale jen přikývl a zároveň na to Cat. Rychlostí blesku se rozeběhla po pachu zabijáků. Srdce jí bušilo jako o život, a když proběhla skrze hlavní bránu, všechna auta jednotky byly skoro pryč. Do toho posledního velitel vlekl Bruce a Cat se rozeběhla za nimi.
"Bruci!" vykřikla. Dveře auta se ale zabouchly a řidič šlápl na plyn. Cat už neměla šanci je dohnat. S kočičíma očima plných zoufalství sledovala ujíždějící auto. Posadila se na zem a prstama si zajela do vlasů, zatímco se jí v očích objevily slzy. Jen o několik vteřin později dorazil Carl s Albusem. Auta jednotek mizely v dálce a Carl se starostlivě podíval na Cat.
O týden později
Cat seděla na kamenném zábradlí balkonu v domě, kde žil Bruce se svým strýcem. Stmívalo se a ona upřeně sledovala stmívání. Neustále se vyčítala, že nestihla zachránit Bruce.
Po nějaké chvilce na balkon zavítal i Carl a postavil se vedl Cat, která seděla na zábradlí.
"Je to moje vinna," pronesla.
"S takovou převahou nemohl počítat nikdo. Nemůžeš si nic vyčítat," podíval se na Cat. Bylo mu jí líto. Tak moc se trápila.
"Vůbec nevím, kde Bruce najít. Nevím jak ho najít. Ti muži podrazili Radu, tudíž ani Rada neví, kde jsou. Je to už týden a nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel," Cat zavrtěla hlavou. "Je to jako kdyby se po nich slehla zem."
Po jejích slovech na balkon zavítal i Albus.
"Slyšel jsem váš rozhovor a uvažoval jsem o hypnóze. Nepamatuju si nic z místa, kde jsem byl než jsem se ocitl v ruinách. Ale moje podvědomí určitě ano," Cat s Carlem se otočili k Albusovi.
"Hypnóza je příliš nebezpečná," Cat svraštila obočí.
"Cat má pravdu, Albusi."
"Je to ale způsob. A možná náš jediný. Vím jak moc Bruce miluješ, i když jsem člověk," Albus sledoval kočičí dívku. "A je to krev naší krve. Musíme zkusit všechno."
"Jsi si tím jistý?" Carl se zeptal.
"Nic jiného nám nezbývá," Albus odpověděl. "Je to týden a stále nic nevíme. Nepočítali s tím, že přežijeme, což je naše výhoda."
"No, v tom případě ti tohle asi nerozmluvím," Carl přejel pohledem od svého bratra ke Cat, která se tvářila starostlivě.
Cítila, že se jí do tváře hrnou slzy, a tak rychle pohlédla zpět k slunci, které mizelo za lesem nedaleko od domu. Tak moc si přála, aby to stmívání mohl sledovat Bruce s ní. Představa toho, že je zamčená bůh ví kde, a dost možná i mučený, jí ničila.
"Neměla bys být naštvaná na sebe," Albus pozoroval Cat. "To, že se ted' budeš hroutit Brucův život nezachrání. Můžeš být naštvaná, ale ne na sebe. Jen ne na sebe. Bud' naštvaná na ně. Na to, čím si kvůli těm lidem musíš procházet. Vším tím utrpením. Ale nedus to v sobě nebo tě to zničí. Vykřič se."
Cat pozorně naslouchala Albusovým slovům a cítila se hrozně. Zvlášť, když věděla, že na ní oba muži zírají. Jako kdyby je zradila. Jako kdyby zradila sama sebe a chtělo se jí tak křičet. Tak moc křičet.
"Vypusť to," Albus přistoupil blíže k dívce. Ta zavrtěla hlavou a po tváři se jí valila první slza.
"Vypusť to," zopakoval slova. "Vypusť to."
V ten moment se už Cat neudržela a začala hlasitě křičet. Dlouho, a tak nahlas. Její křik zněl jako když pláčou víly. Tak zoufale a vztekle. Tolik moc vzteku v sobě dusila a nepřestávala křičet.
Po jejím vybouření ale začala brečet a Carl i Albus jí pevně obejmuli, aby dodali dívce pocit bezpečí.
"Proč?! Proč si nevzali mě? Zabiju je. Zabiju je všechny!" dívčiny oči se proměnil v kočičí oči plné vzteku a její lidské nehty se proměnily v kočičí.
Když si jejích reakcí všiml Carl i Albus, obejmuli Cat o to silněji.
Labels:
POVÍDKY
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment