"Ahoj Myško" / AHS: Hotel

"Ty jsi je zabila!"

"Nezabila. Neměli sem vůbec chodit," řekla jsem v klidu a zapálila si cigaretu. Ten hotel jsem měla na starosti a vlastně to bylo asi to jediné, co jsem krom žárlivosti na Valentina taky měla. Rudolph trávil spoustu času s ní, ale já se starala o hotel a o to, aby se nikdo z nás nedostal do problémů. Nechtěla jsem zbytečně poutat pozornost. 

Co se mi za to ale dostávalo? Nic, jen nevděčnost některých zaměstnanců a já toho jednoduše měla po krk. 

"Přijde čas, kdy tě někdo konečně zabije."

"Možná, ale nezapomínej, že to jsem já, kdo tě tu trpí. Máš co jíst, máš kde spát a máš lásku svého syna a spoustu přátel. A co z toho mám? Jen tvůj nevděk. Ale mám toho už dost," oblékla jsem si kabát a chystala se odejít z místnosti. "A udělej si pořádek v papírech..."

Opustila jsem místnost a šla dlouhou místností, která vypadala nekonečně. Tak nekonečně jak jen můj dlouhý a prázdný život. Když jsem došla ke schodišti, potkala jsem ji. Zrovna zamykala svůj pokoj a já se lhostejně ušklíbla. Ta mrcha si ho poctivě hlídala. Jak jen jsem jí chtěla zabít. 

A tak jsem vyrazila ven z hotelu. 

Potřebovala jsem být chvíli se svými myšlenkami, a tak jsem šla prostě ... někam.

Po několika minutách jsem se zastavila u jedné budovy, kde jsem ho prvně zahlédla. 

...a jakoby se mojí vzpomínka oživila. Tehdy jsem byla nikdo. Spala jsem mezi popelnicemi a žebrala lidi o peníze na jídlo. Pak si mě ale všiml postarší muž..."Taková pěkná holka jako ty na ulici nepatří". 

Při vzpomínce na tenhle život jsem polkla a ta ušmudlaná holka zmizela v momentě, když mi někdo položil hlavu zezadu na rameno. Nemusela jsem se ani otáčet, poznala jsem ho díky jeho parfému.

"Tak tady se schováváš, Myško..."

"Myslím, že tvoje skutečně Myška tě ted' jistě hledá," odvětila jsem se zahořklou žárlivostí.

"Jí ale nechci, chci tebe."

A já mu uvěřila. A pravděpodobně se i začervenala. Rudolph Valentino byl moje pravá láska. 

"Červenáš se? Pojd' se mnou..."

Ach, ten jeho přízvuk! Moc dobře jsem věděla, co má v úmyslu. Milování v litrech krve...při té myšlence jsem málem omdlela radostí. A tak jsem ho nechala sevřít mi ruku a odvést mě pryč. 

Zase.