Zdravím drahé víly,
omlouvám se za menší odmlku, ale v poslední době jsem neměla moc náladu sem psát. Za prvé jsem postrádala inspiraci a za druhé mě čekal "rozchod", takže jistě pochopíte moji absenci. O tom ale už níž...
Proč ale píšu slovo 'rozchod' v uvozovkách?
Asi proto, že jsme se sešli po dlouhé době a chtěli náš vztah obnovit. Pracovali jsme na tom asi 14 dní než jsem se pak jednoho hezkého večera dozvěděla, že někoho má. Neměli jsme vztah, ale vzalo mě to. Asi jsem do toho vkládala moc energie. Rozešli jsme se ale v dobrém. Samozřejmě, že se mi chtěli strašně křičet a nadávat, ale nějakým způsobem jsem se ovládla, usmála se a popřála mu hodně štěstí. Pak jsem se otočila a brečela jsem asi hodinu, dvě v kuse.
Ale to se stává. Lidi se schází a rozchází. A já s tím bojuju po svém.
Obarvila jsem si vlasy na blond (z nějakého důvodu mi přátelé ted' říkají Buffy), vrátila se ke kickboxu a napsala spoustu textů.
Což mě, drahé víly, dovedlo k myšlence - rozšířit blog o další štítek, kde bych publikovala své hudební texty.
A jak se s rozchodem vypořádáváte vy? :)
S prvním rozchodem blbě, bylo mi 15, no a brala jsem to jako ''BIG LOVE'', ale později to přešlo, hlavně jsem se začala ozývat starším kamarádům, které jsem dlouho neviděla, šla jsem na střední, takže to mi docela změnilo myšlenky - nová škola atd..... No druhý rozchod jsem zapříčinila já, ale žádným podrazem....prostě jsem už ve vztahu nechtěla být dál. Vždy je dobré si najít něco, co tě baví a dělat to :) hlavně hlavu vzhůru, pro jedno kvítí slunce nesvítí :)
ReplyDeleteTomu říkám správnej přístup! :) Popravdě se nedivím, že jsi ten první rozchod brala špatně. Byl to tvůj první rozchod a ten podle mě vždycky bolí nejvíc.
DeleteJá se rozhodla vybrečet, posmutnit u Hříšnýho tance, pobrečet, a pak jít do sebe. Ano, milovala jsem ho. Ale...tak to prostě chodí. Navíc jsem docela ráda - člověk se sebou začne něco dělat :). Takže opravdu platí, že všechno zlé je pro něco dobré :)